Něco o D.

21. července 2017 v 0:58
Teď bych se prostě jen... Procházela po Táboře...
Ke Klokotům... Večer.
Vrátit čas.
Do dob, kdy ses ještě nesnažil mě balit.
Nelžels vedle mě v posteli a neříkal mi, že
přece o nic nejde.
Povídali jsme si.
Hráli si na dětskym hřišti.
Seděla jsem vedle tebe, mluvila jsem a poslouchala
a zároveň jsem si v myšlenkách říkala jak je neuvěřitelný,
že jsem potkala někoho takovýho, aniž by se vlastně dělo
něco zvláštního.
Stejně to bylo skvělý.
Doprdele, D.
S tebou si nemusim na nic hrát.
Nikdy jsme spolu nemluvili vážně.
A chybělo tomu něco?
Při cestách vlakem domů z našich setkání jsem se cítila
neporazitelně. Bez jediný chyby.

Proč chtěj lidi vylepšovat věci, co jsou dokonalý?
 


Komentáře

1 Unicorn Unicorn | Web | 21. července 2017 v 1:54 | Reagovat

Pretože ľudia nikdy nie sú spokojný s tým čo majú. Vždy chcú viac

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama