Červen 2017

Trafika

13. června 2017 v 19:59 On
Je neskutečný,
jak štěstí vždycky přijde nečekaně,
a na chvíli,
otře se mi o nohu jak stará kočka,
jen na moment usadí se na klíně
a pak jde zas jinam se mrouskat.

Může přijít tisíc zlatejch podvečerů,
tisíckrát můžu sledovat vítr v korunách stromů,
tisíckrát zvládnu popisovat všechno
když přijde moje múza,
ale nikdy
nikdy
nikdy
nedokážu popsat chvění vah,
ve tvym náručí, když jsem stála na špičkách.